Freeride lyže do hlubokého sněhu, prašanu, neupravené sjezdovky

Freeride by se dal považovat za revoluci v lyžování - je to něco úplně jiného, než to, na co jsme byli před jeho vznikem zvyklí. Jako každá nová disciplína, i freeride se po čase dostal na úroveň srovnatelnou s ostatními lyžařskými sporty. A to zejména počtem jeho příznivců. Zatímco před pár lety jste občas nějakého toho freeridera potkali, dnes už se nad touto lyžařskou disciplínou nikdo nepodivuje - freeride se stává stále oblíbenějším a počty jeho příznivců a „normálních lyžařů" se pomalu vyrovnávají.
Je to možné mimo jiné i díky vybavení pro tento sport, jehož nabídka se neustále rozšiřuje a stává se dostupnější. a to platí zejména o freeridových lyžích.
Každý si je dnes může pořídit za rozumnou cenu a zakusit pocit svobody z jízdy ve volném terénu. Freeridové lyže jsou tedy pro každého, kdo se nechce proplétat mezi ostatními lyžaři na sjezdovce a nebojí se zakusit trochu toho adrenalinu.

Lyže na freeride jsou úplně jiné, než jsou běžní lyžaři zvyklí. Oproti krátkým a vykrojeným carvingovým lyžím jsou to o dost delší, širší a placatější prkna. Jsou zkrátka přesně konstruované pro svůj účel - aby vás podržely v těžkých sněhových podmínkách, hlubokém prašanu ale i třeba na umělém terénu ve snowparcích. Některé druhy freeridových lyží jsou méně nekompromisní, mohli bychom použít (v lyžařském sportu poměrně neoblíbené) slovo univerzálnější - to znamená, že jedou překvapivě dobře i po upravené sjezdovce, i v terénu. Právě takové jsou vhodné na zmíněné řádění ve snowparcích. Pro jízdu čistě v náročném volném terénu se ale hodí lyže vysloveně specializovaná pro tento účel. Nové konstrukční postupy při výrobě těchto lyží umožňují bezproblémovou jízdu v hlubokém prašanu, aniž by se třeba zařezávaly hranami, tak jako lyže na carving. Umožňují to technologie jako tzv. reverse sidecut (tedy opačné krojení), kdy je lyže širší ve středové oblasti a naopak užší ve špici a patce. Dále to je tzv. reverse camber, tedy opačný vzpruh. To znamená, že je lyže prohnutá opačným směrem, než jsme zvyklí - právě to je zásadní věc, která umožní lyži projíždět bez problémů hlubokým sněhem. Někteří výrobci pak přidávají další nové úpravy, které lyži dále specializují pro určitý konkrétní typ lyžaře, terén a podobně - tato specifikace konkrétních lyží bývá uváděna přímo v popisu lyže podobně tak, jako u té carvingové třeba rádius nebo krojení.

Jak je to vlastně s výběrem freeridových lyží?
Záleží hlavně na délce a jak už bylo naznačeno, zapomeňte a lyže o dvacet centimetrů kratší, jak jste na to zvyklí z carvingu. S takovými byste ve volném terénu velmi brzy skončili. Freeride lyže, které vám sahají zhruba k nosu, užijete ve snowparcích, pro volný terén by ale měly mít délku shodnou s vaší výškou, případně o něco málo delší. Pokud začínáte, nemá smysl se hned pouštět do těžkého terénu - zkuste měkčí lyže a začínejte v hlubokém sněhu mimo sjezdovku nebo ve snowparcích a pomalu zvyšujte nároky. Důležitý je i výběr vázání - čím obtížnější terény hodláte sjíždět, tím by mělo být bytelnější a pevnější. Příznivci telemarku mohou zvolit i vázání s volnou patou (která jde podle potřeby připnout napevno).
Co se týče značek, zapomeňte na klasiky. Dobré freeridové lyže v poslední době vyrábí i značky jako Völkl nebo Salomon, mnohem známější a oblíbenější mezi freeridery jsou ale výrobci jako Scott, K2 a pro neznalce naprosto neznámé značky Armada, Movement nebo Amplid, které jsou ve světě freeridu naprostou klasikou.